Nejkrásnější památky jižních Čech: Průvodce po skrytých pokladech

Zámek Hluboká nad Vltavou

Zámek Hluboká nad Vltavou představuje jeden z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších památkových objektů v Jihočeském kraji. Tato velkolepá stavba, tyčící se nad řekou Vltavou, je považována za klenot české novogotické architektury. Původně gotický hrad ze 13. století prošel během staletí několika významnými přestavbami, až získal svou současnou podobu inspirovanou anglickým královským sídlem Windsor.

V roce 1661 získali panství Schwarzenbergové, kteří nejvýrazněji ovlivnili současnou podobu zámku. Nejrozsáhlejší přestavba proběhla v letech 1840-1871 pod vedením knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu a jeho manželky Eleonory. Interiéry zámku jsou bohatě zdobeny vzácnými dřevořezbami, nábytkem, obrazy, porcelánem a sklem, které dokumentují vytříbený vkus a bohatství schwarzenberského rodu.

Zámecký komplex obklopuje rozsáhlý anglický park o rozloze 58 hektarů, který patří k nejkrásnějším příkladům krajinářské architektury v České republice. Park obsahuje množství vzácných dřevin, romantických zákoutí a vodních ploch. Součástí areálu je také zimní zahrada a jízdárna, která dnes slouží jako galerie.

Návštěvníci mohou obdivovat reprezentační prostory v prvním patře, které zahrnují knihovnu s více než 12 000 svazky, ranní salon, hudební salon či slavnostní jídelnu. Mimořádně působivá je Zbrojnice, která patří k největším soukromým sbírkám historických zbraní ve střední Evropě. Obsahuje více než 300 exemplářů různých typů zbraní, brnění a loveckých trofejí.

V soukromých apartmánech posledních majitelů se dochovalo původní vybavení včetně osobních předmětů, které umožňují nahlédnout do každodenního života šlechtické rodiny. Pozoruhodná je také zámecká kuchyně s původním vybavením z 19. století, která patří k nejlépe zachovaným svého druhu v Evropě.

Zámek je přístupný celoročně a nabízí několik prohlídkových tras. Kromě klasických prohlídek se zde konají kulturní akce, koncerty, výstavy a svatební obřady. V zimních měsících je oblíbená vánoční výzdoba interiérů, která přitahuje tisíce návštěvníků.

Součástí zámeckého areálu je také lovecké muzeum Ohrada, které se specializuje na lesnictví, myslivost a rybářství. Muzeum bylo založeno již v roce 1842 a patří k nejstarším muzeím svého druhu v Evropě. V blízkosti zámku se nachází golfové hřiště, které harmonicky zapadá do krajinářského konceptu původního zámeckého parku.

Zámek Hluboká nad Vltavou je právem považován za symbol jihočeské památkové architektury a každoročně jej navštíví statisíce turistů z celého světa. Jeho majestátní silueta se stala neodmyslitelnou součástí panoramatu jižních Čech a inspirací pro mnoho umělců.

Český Krumlov UNESCO město a zámek

Historické centrum Českého Krumlova, spolu s majestátním zámeckým komplexem, představuje jeden z nejcennějších architektonických skvostů České republiky. Město bylo v roce 1992 právem zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO, což jen podtrhuje jeho mimořádnou kulturní a historickou hodnotu. Malebné uličky historického centra se vinou podél meandrů řeky Vltavy, která městu dodává charakteristický půvab a vytváří jedinečnou atmosféru.

Památka	Město	Rok založení	Typ památky
Zámek Hluboká	Hluboká nad Vltavou	1285	Zámek
Český Krumlov	Český Krumlov	1240	Hrad a zámek
Zámek Červená Lhota	Pluhův Žďár	1465	Zámek
Klášter Zlatá Koruna	Zlatá Koruna	1263	Klášter
Holašovice	České Budějovice	1292	Vesnická rezervace

Dominantou města je druhý největší zámecký komplex v České republice, který se tyčí na skalním ostrohu nad městem. Zámek prošel několika stavebními etapami, přičemž nejvýznamnější přestavby proběhly za vlády rodu Rožmberků, kteří zde sídlili od roku 1302 do roku 1602. Následně panství přešlo do rukou Eggenbergů a později Schwarzenbergů, kteří zde zanechali nesmazatelnou stopu v podobě barokních a rokokových úprav.

Mezi nejvýznamnější části zámeckého areálu patří unikátní barokní divadlo, které se dochovalo včetně původních kulis, kostýmů a divadelní techniky z 18. století. Toto divadlo představuje jeden z nejlépe zachovaných objektů svého druhu na světě. Zámecká zahrada, rozkládající se na ploše přibližně jedenácti hektarů, je mistrovským dílem barokního zahradního umění s kaskádovitou kompozicí, Cascade fontánou a unikátním otáčivým hledištěm.

V historickém centru města návštěvníky okouzlí spletitá síť středověkých uliček s měšťanskými domy zdobenými sgrafity a freskami. Náměstí Svornosti, které tvoří srdce města, lemují renesanční a barokní domy s podloubími. Významnou památkou je také kostel sv. Víta, jehož gotická věž se stala jedním ze symbolů města. Lazebnický most, který spojuje zámecký areál s městem, nabízí nezapomenutelné výhledy na historické centrum.

Český Krumlov je živým muzeem architektury, kde se prolínají gotické, renesanční, barokní a rokokové prvky. Město si zachovalo svůj středověký půdorys a autentickou atmosféru, což z něj činí jedinečný příklad středoevropského městského urbanismu. Každoročně sem míří statisíce návštěvníků z celého světa, aby obdivovali jeho krásu a bohatou historii.

Město je také významným kulturním centrem, kde se koná řada festivalů a kulturních akcí. Slavnosti pětilisté růže každoročně oživují historické centrum renesančními průvody a dobovými slavnostmi. Mezinárodní hudební festival a Festival barokních umění přitahují milovníky klasické hudby, zatímco Egon Schiele Art Centrum připomíná působení slavného rakouského malíře v tomto městě.

Ochrana kulturního dědictví je v Českém Krumlově prioritou, proto zde probíhají kontinuální restaurátorské práce a péče o historické památky. Díky tomu si město zachovává svou autenticitu a půvab, který okouzluje návštěvníky již po staletí.

Klášter Zlatá Koruna

Cisterciácký klášter Zlatá Koruna představuje jeden z nejcennějších komplexů gotické architektury v České republice. Tento monumentální klášter, založený roku 1263 českým králem Přemyslem Otakarem II., se nachází na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou v malebné krajině jižních Čech. Původně nesl název Svatá Koruna (Corona Sancta), který odkazoval na trn z Kristovy koruny, jenž král klášteru věnoval jako vzácnou relikvii.

Klášterní areál se pyšní unikátní trojlodní bazilikou Nanebevzetí Panny Marie, která patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám v Čechách. Její monumentální prostor doplňuje křížová chodba s původními gotickými klenbami a nástěnnými malbami. Kaple Andělů strážných, která je součástí komplexu, představuje mimořádně zachovalou ukázku gotické architektury s původními architektonickými prvky.

V průběhu staletí klášter čelil mnoha pohromám. Během husitských válek byl vypálen a vypleněn, ale díky odhodlání mnichů byl znovu obnoven. Významnou přestavbou prošel v období baroka, kdy získal některé nové prvky, ale gotický charakter si zachoval. Po zrušení kláštera Josefem II. v roce 1785 sloužily budovy různým účelům, což paradoxně přispělo k jejich zachování.

Návštěvníci mohou obdivovat rozsáhlý konventní komplex s kapitulní síní, dormitářem a refektářem. Zvláště působivá je opatská kaple s původními gotickými prvky a malý konvent, který sloužil jako obydlí mnichů. Klášterní knihovna, která kdysi obsahovala vzácné rukopisy a tisky, patřila k nejvýznamnějším v českých zemích.

V současnosti nabízí klášter několik prohlídkových tras, které představují jak architektonické skvosty, tak život středověkých mnichů. Malý okruh zahrnuje prohlídku konventu s křížovou chodbou a kapitulní síní, zatímco velký okruh umožňuje návštěvníkům poznat i další části areálu včetně opatské kaple a kostela.

Okolí kláštera tvoří působivá barokní zahrada s terasami a výhledem na meandr Vltavy. Původní hospodářské zázemí kláštera dokumentují zachované budovy včetně bývalého pivovaru a hospodářského dvora. Celý areál je obklopen původními hradbami, které připomínají jeho někdejší opevněnou podobu.

Zlatá Koruna představuje významnou součást kulturního dědictví jižních Čech a patří k nejnavštěvovanějším památkám regionu. Pravidelně se zde konají kulturní akce, koncerty duchovní hudby a vzdělávací programy. Klášter je také oblíbeným místem pro svatební obřady a fotografování, přičemž jeho fotogenické prostředí přitahuje filmové štáby z celého světa.

Pro svou mimořádnou historickou a architektonickou hodnotu byl klášter v roce 1995 prohlášen národní kulturní památkou. Představuje nejen významné duchovní centrum, ale také důležitý turistický cíl, který ročně přiláká desetitisíce návštěvníků z celého světa, toužících poznat krásy jihočeské gotické architektury a bohatou historii cisterciáckého řádu v českých zemích.

Zámek Červená Lhota na vodě

Romantický zámek Červená Lhota se majestátně tyčí na skalnatém ostrůvku uprostřed rybníka, což z něj činí jeden z nejpůvabnějších vodních zámků v České republice. Jeho charakteristická červená fasáda se působivě odráží na vodní hladině a vytváří tak nezapomenutelnou scenérii, která přitahuje návštěvníky z celého světa. Původně gotická vodní tvrz byla v průběhu 16. století přestavěna na renesanční zámek, který později prošel barokními úpravami. Současná podoba zámku pochází z přelomu 19. a 20. století, kdy jej vlastnil rod Schönburg-Hartensteinů.

Zámecký areál je obklopen překrásným anglickým parkem, který harmonicky splývá s okolní krajinou. Návštěvníci mohou obdivovat nejen architektonickou krásu samotného zámku, ale také si užít romantickou projížďku na loďkách po zámeckém rybníce, odkud se nabízí zcela jedinečný pohled na červené zdi zámku. Unikátní je především systém stavidel a hrází, který umožňuje regulovat výšku vodní hladiny v rybníce a zajišťuje tak stabilitu zámeckého ostrůvku.

Interiéry zámku nabízejí autentické vybavení z období první republiky, kdy zde žila poslední šlechtická rodina. Můžeme zde obdivovat původní nábytek, obrazy, porcelán a další umělecké předměty, které dokumentují životní styl šlechty na počátku 20. století. Zvláště pozoruhodná je zámecká kaple sv. Josefa, která se pyšní původní barokní výzdobou a vzácným mobiliářem.

K zámku se váže také řada zajímavých legend a pověstí. Nejznámější je příběh o vzniku červené barvy zámku, podle kterého měl ďábel pomoci při stavbě zámku výměnou za duši stavitele. Ten však ďábla přelstil pomocí svěcené vody, načež ďábel ze vzteku polil zdi zámku krví, která jim dala charakteristickou červenou barvu. Ve skutečnosti je však červený nátěr fasády výsledkem použití speciální hlinky s příměsí oxidů železa.

Zámek je významnou kulturní památkou Jihočeského kraje a každoročně hostí řadu kulturních akcí, včetně koncertů, divadelních představení a historických slavností. Oblíbené jsou zejména noční prohlídky, během kterých mohou návštěvníci zažít neopakovatelnou atmosféru osvětleného zámku nad vodní hladinou. V okolí zámku se nachází několik značených turistických tras, které návštěvníky provedou malebnou jihočeskou krajinou.

Technické zajímavosti zahrnují důmyslný systém odvodnění zámeckého ostrova a historické mechanismy pro ovládání vodní hladiny. Zámecký most, který spojuje ostrov s pevninou, je technickou památkou a představuje jedinečný příklad historického stavitelství. V roce 2020 prošel zámek rozsáhlou rekonstrukcí, během které byla obnovena původní podoba fasády a byly restaurovány některé interiérové prvky. Díky těmto úpravám si mohou návštěvníci vychutnat autentickou atmosféru tohoto výjimečného vodního zámku v celé jeho kráse.

Historické centrum města České Budějovice

Historické centrum Českých Budějovic představuje jedinečný příklad středověkého urbanistického plánování, které se dochovalo v téměř nezměněné podobě až do současnosti. Město bylo založeno roku 1265 králem Přemyslem Otakarem II. na soutoku řek Vltavy a Malše. Pravidelný půdorys historického jádra tvoří čtvercové náměstí Přemysla Otakara II., které je s rozlohou 1 hektaru jedním z největších náměstí v České republice.

Dominantou náměstí je Samsonova kašna, monumentální barokní dílo z 18. století, které představuje největší kašnu svého druhu v zemi. Okolní měšťanské domy s podloubím nesou stopy různých architektonických stylů, od gotiky přes renesanci až po baroko. Zvláště pozoruhodná je radnice z počátku 18. století s charakteristickými barokními prvky a freskami na fasádě.

V těsné blízkosti náměstí se tyčí Černá věž, která se svými 72 metry představuje nejvyšší vyhlídkovou věž ve městě. Byla postavena v letech 1549-1577 a dodnes slouží jako významný orientační bod. Z její vrchní galerie se návštěvníkům nabízí panoramatický výhled na celé historické centrum i okolní krajinu.

Významnou sakrální památkou je katedrála sv. Mikuláše, která byla založena současně s městem. Původně gotický chrám prošel v průběhu staletí několika přestavbami, které mu vtiskly současnou podobu s prvky gotiky, renesance a baroka. Interiér chrámu ukrývá cenné umělecké předměty, včetně gotické Madony budějovické z konce 14. století.

Historické centrum je obklopeno zbytky původního středověkého opevnění, které doplňují zachované bašty a fragmenty hradeb. Raabova bašta a Železná panna patří k nejzachovalejším částem fortifikačního systému a dokumentují vojenský význam města v minulosti.

Mezi další významné památky patří dominikánský klášter s kostelem Obětování Panny Marie, který byl založen současně s městem. Klášterní komplex prošel v průběhu staletí řadou stavebních úprav a dnes představuje cenný doklad středověké klášterní architektury v jižních Čechách.

Specifickým rysem historického centra jsou také četné solnice, které připomínají význam města na středověké solné stezce. Tyto historické skladovací prostory jsou dnes využívány jako restaurace, galerie nebo obchody, ale jejich původní architektonická podoba zůstává zachována.

Celé historické centrum je protkáno sítí úzkých uliček s původní dlažbou, které si zachovaly středověký charakter. Mnohé z domů mají gotické nebo renesanční jádro, přestože jejich fasády byly v pozdějších obdobích upravovány. Zachovalost původní urbanistické struktury a vysoká koncentrace historických památek činí z centra Českých Budějovic jednu z nejcennějších městských památkových rezervací v České republice.

Zřícenina hradu Dívčí Kámen

Zřícenina hradu Dívčí Kámen patří mezi nejvýznamnější gotické památky jižních Čech a nachází se na skalnatém ostrohu nad soutokem řek Vltavy a Křemežského potoka. Tento monumentální hrad byl založen v roce 1349 Rožmberky a představuje unikátní ukázku středověké hradní architektury. Svojí rozlohou se řadí mezi největší hradní komplexy v České republice.

Hrad byl vystavěn na strategickém místě, které umožňovalo kontrolu důležité obchodní stezky vedoucí z Českých Budějovic do Lince. Stavba probíhala pod vedením zkušených stavitelů a byla dokončena v rekordně krátkém čase pouhých šesti let. Architektonické řešení hradu bylo na svou dobu velmi pokrokové, což dokazuje především důmyslný fortifikační systém s několika pásy hradeb a mohutnou vstupní věží.

V době své největší slávy byl Dívčí Kámen centrem rozsáhlého panství a sloužil jako reprezentativní sídlo rožmberského rodu. Interiéry hradu byly bohatě zdobené a vybavené nejmodernějším komfortem své doby. Archeologické nálezy dokládají vysokou životní úroveň jeho obyvatel, včetně množství luxusních předmětů dovážených z celé Evropy.

Zajímavostí je, že hrad nikdy nebyl dobyt nepřátelskými vojsky. K jeho opuštění došlo dobrovolně v roce 1506, kdy Rožmberkové přesunuli své sídlo na Český Krumlov. Od té doby hrad postupně chátral a měnil se ve zříceninu. Přesto se dodnes dochovaly impozantní části původní stavby, včetně vysokých obvodových zdí, zbytků palácových prostor a hospodářských budov.

V současnosti je zřícenina oblíbeným turistickým cílem a významnou archeologickou lokalitou. Návštěvníci mohou obdivovat nejen zachovalé gotické prvky, ale i nádherné výhledy do údolí Vltavy. Na hradě probíhají pravidelné archeologické výzkumy, které přinášejí stále nové poznatky o životě středověké šlechty.

Okolí hradu je také pozoruhodné z přírodovědeckého hlediska. Nachází se zde cenné biotopy s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. Celý areál je součástí přírodní rezervace, která chrání jak historické, tak přírodní hodnoty této lokality. Pro návštěvníky je připravena naučná stezka, která seznamuje s historií hradu i přírodními zajímavostmi okolí.

V posledních letech prochází zřícenina postupnou konzervací, která má za cíl zachovat tento jedinečný památník pro budoucí generace. Pravidelně se zde konají kulturní akce, historické slavnosti a vzdělávací programy pro školy. Dívčí Kámen tak zůstává živým svědkem slavné historie jižních Čech a představuje nenahraditelnou součást kulturního dědictví našeho regionu.

Strakonický hrad a městská památková zóna

Dominantou historického centra Strakonic je Strakonický hrad, který se majestátně tyčí nad soutokem řek Otavy a Volyňky. Tento unikátní hradní komplex, jehož počátky sahají do 13. století, představuje mimořádnou ukázku prolínání světské a církevní architektury. Původně zde sídlil rod Bavorů, později se stal významným sídlem maltézských rytířů, kteří zde působili až do roku 1925.

Hradní areál zahrnuje několik pozoruhodných staveb, mezi nimiž vyniká především kapitulní síň s původními gotickými freskami z poloviny 14. století. Věž Rumpál, která je charakteristickým prvkem hradu, nabízí návštěvníkům působivý výhled na historické jádro města a okolní krajinu. V prostorách hradu dnes sídlí Muzeum středního Pootaví, které prezentuje bohatou historii regionu, včetně expozice věnované výrobě tradičních fezů a dudácké tradici.

Městská památková zóna Strakonice, vyhlášená v roce 1990, zahrnuje kromě hradu také rozsáhlé historické centrum s řadou cenných měšťanských domů. Na Velkém náměstí lze obdivovat barokní mariánský sloup z roku 1730 a měšťanské domy s podloubími, které si zachovaly svůj původní charakter. Významnou součástí památkové zóny je také kostel sv. Markéty, který je součástí hradního komplexu a představuje jednu z nejstarších sakrálních staveb ve městě.

V těsné blízkosti hradu se nachází bývalý pivovarský areál, který dokumentuje průmyslovou historii města. Strakonický pivovar, založený již ve 14. století, patří k nejstarším v České republice a dodnes je významným symbolem města. Součástí památkové zóny jsou také pozůstatky městského opevnění, které kdysi chránilo město před nepřáteli.

Neopomenutelnou součástí kulturního dědictví Strakonic je dudácká tradice, která se zde udržuje již po staletí. Tento významný prvek nehmotného kulturního dědictví je připomínán během pravidelného Mezinárodního dudáckého festivalu, který se koná v prostorách hradu a historického centra města.

Strakonický hrad prošel v průběhu let několika významnými rekonstrukcemi, které pomohly zachovat jeho historickou hodnotu. Poslední rozsáhlá obnova proběhla v letech 2019-2021, kdy došlo k restaurování významných částí hradního komplexu včetně ambitu a vyhlídkové věže. Díky těmto renovacím mohou návštěvníci obdivovat autentickou podobu středověkého sídla v celé jeho kráse.

Městská památková zóna Strakonice představuje unikátní soubor historických památek, které dokumentují více než 800 let dlouhou historii města. Spojení hradu, církevních staveb a měšťanské architektury vytváří jedinečný urbanistický celek, který patří k nejvýznamnějším památkovým lokalitám v Jihočeském kraji.

Písek středověký most a historické jádro

Dominantou historického centra města Písek je nejstarší dochovaný most v České republice, který byl postaven již ve 13. století. Tento kamenný most přes řeku Otavu je starší než slavný Karlův most v Praze a představuje unikátní ukázku středověkého stavitelství. Most je dlouhý 109,75 metrů a jeho konstrukce spočívá na šesti obloucích. Na mostě se nachází několik barokních soch, včetně nejznámější sochy sv. Jana Nepomuckého.

Historické jádro města Písek, které se rozkládá kolem Velkého náměstí, si zachovalo svůj středověký půdorys a množství cenných památek. Mezi nejvýznamnější patří gotický kostel Narození Panny Marie s 72 metrů vysokou věží, která poskytuje nádherný výhled na celé město. Kostel byl založen společně s městem ve 13. století a jeho interiér ukrývá vzácné gotické nástěnné malby.

Další významnou památkou je Písecký hrad, který byl původně královským hradem a dnes slouží jako sídlo Prácheňského muzea. Hrad prošel v průběhu staletí mnoha přestavbami, ale zachoval si své gotické jádro. V muzeu můžeme obdivovat archeologické nálezy z regionu, expozice věnované rýžování zlata na řece Otavě a další zajímavé sbírky dokumentující historii města a okolí.

Městské opevnění, které kdysi chránilo Písek, se částečně dochovalo dodnes. Nejlépe zachovanou částí je Putimská brána, která byla součástí původního středověkého opevnění. V historickém centru najdeme také řadu měšťanských domů s gotickými a renesančními prvky, které dokládají bohatou historii města. Zvláště pozoruhodný je dům U Koulí na Velkém náměstí, který získal své jméno podle dělových koulí zazděných do fasády.

V těsné blízkosti Kamenného mostu se nachází bývalá královská Sladovna, která je dnes přeměněna na interaktivní muzeum. Tato monumentální budova je ukázkou průmyslové architektury 19. století a připomíná význam pivovarnictví v historii města. Nedaleko odtud stojí také bývalá městská elektrárna, nejstarší funkční vodní elektrárna v České republice, která je technickou památkou evropského významu.

Historické centrum města je protkáno sítí úzkých uliček s původní dlažbou, které vedou k řece Otavě. Nábřeží řeky bylo odpradávna centrem rýžování zlata, o čemž svědčí i název města - Písek byl pojmenován podle zlatonosných písků. Tuto tradici připomíná každoroční slavnost Písecké dvorky, kdy se historické centrum města promění v jednu velkou galerii pod širým nebem.

Celé historické jádro města je městskou památkovou zónou a představuje jedinečný soubor architektonických památek dokumentujících více než 800 let historie města. Písek tak právem patří mezi nejvýznamnější historická města jižních Čech a jeho památky přitahují každoročně tisíce návštěvníků z celého světa.

Jižní Čechy jsou pokladnicí gotických a renesančních skvostů, kde každý kámen vypráví příběh staletí a každá věž střeží tajemství našich předků.

Oldřich Vávra

Tábor husitské město a podzemní chodby

Město Tábor, založené v roce 1420 husitskými radikály, představuje významnou součást kulturního dědictví jižních Čech. Historické centrum města je městskou památkovou rezervací a patří k nejzachovalejším středověkým městským celkům v České republice. Dominantou města je gotický kostel Proměnění Páně na hoře Tábor, který se tyčí nad náměstím a je viditelný z dalekého okolí.

Nejpozoruhodnějším prvkem města je rozsáhlý systém podzemních chodeb, který se rozprostírá pod historickým centrem. Tento labyrint vznikal postupně od založení města, kdy si měšťané pod svými domy hloubili sklepy ve skalním podloží. Chodby sloužily nejen ke skladování potravin a piva, ale v době nebezpečí poskytovaly také útočiště obyvatelům města. Celková délka zpřístupněných chodeb dosahuje téměř 800 metrů a návštěvníci si mohou prohlédnout různé sklepy, které jsou propojeny úzkými chodbami.

Žižkovo náměstí, které tvoří srdce historického centra, je obklopeno měšťanskými domy s gotickými a renesančními prvky. Významnou památkou je Stará radnice, která dnes slouží jako muzeum husitství. V jejích prostorách se nachází expozice věnovaná husitskému hnutí a jeho významu pro české dějiny. Návštěvníci zde mohou spatřit dobové zbraně, dokumenty a další artefakty spojené s husitskou revolucí.

Město si zachovalo značnou část původního středověkého opevnění, včetně Kotnova - mohutné věže, která byla součástí městského hradu. Spolu s přilehlým Bechyňskou bránou tvoří impozantní vstup do historického jádra města. Systém městského opevnění byl ve své době považován za nedobytný a představoval vrchol středověkého fortifikačního umění.

V okolí náměstí se nachází množství historických domů s podloubím, z nichž mnohé ukrývají gotické a renesanční detaily. Zvláště pozoruhodný je dům čp. 308, známý jako Ctiborův dům, který je považován za jeden z nejstarších měšťanských domů ve městě. Jeho gotický portál a kamenné ostění oken jsou mimořádně zachovalé.

Augustiniánský klášter s kostelem Narození Panny Marie představuje další významnou památku města. Původně gotická stavba prošla barokní přestavbou a dnes slouží jako děkanský kostel. Interiér kostela ukrývá cenné gotické a barokní umělecké předměty, včetně nástěnných maleb a oltářních obrazů.

Tábor není jen městem husitské historie, ale také významným centrem turistického ruchu v jižních Čechách. Každoročně se zde konají různé kulturní akce a festivaly, které připomínají slavnou husitskou minulost města. Návštěvníci mohou zažít atmosféru středověku během historických slavností, ochutnat tradiční pokrmy v místních restauracích nebo se projít po zachovalých hradbách s výhledem na údolí řeky Lužnice.

Třeboň renesanční zámek a rybniční soustava

Třeboňský zámek představuje jeden z nejkrásnějších příkladů renesanční architektury v jižních Čechách. Původně gotický hrad byl v 16. století přestavěn rodem Rožmberků na honosné renesanční sídlo, které dodnes okouzluje návštěvníky svou majestátností a architektonickou čistotou. Zámecký komplex se pyšní překrásnými arkádovými nádvořími, která jsou typickým prvkem renesančního stavitelství. Významnou součástí zámku je také rozsáhlý anglický park, který harmonicky přechází do okolní krajiny protkané rybníky.

Třeboňská rybniční soustava, budovaná především v 15. a 16. století, představuje unikátní technické dílo, které nemá v evropském měřítku obdoby. Její tvůrci, především Štěpánek Netolický a Jakub Krčín z Jelčan, vytvořili důmyslný systém rybníků, stok a kanálů, který dodnes slouží svému účelu. Největší z rybníků, Rožmberk, s rozlohou 489 hektarů je největším rybníkem v České republice a představuje mistrovské dílo rybníkářského umění.

Zámecké interiéry nabízejí návštěvníkům pohled do života šlechtických rodů, které zde sídlily. Zvláště pozoruhodné jsou Rožmberské a Schwarzenberské apartmány, které dokumentují vysokou úroveň bytové kultury své doby. V prostorách zámku se nachází také rozsáhlý archiv, který uchovává cenné historické dokumenty vztahující se k historii celého regionu.

Třeboňská krajina, formovaná staletou rybníkářskou tradicí, byla v roce 1977 vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí. Harmonické spojení člověkem vytvořených vodních ploch s původní přírodou vytváří jedinečný ekosystém, který je domovem mnoha vzácných druhů rostlin a živočichů. Rybníky nejsou pouze chovnými nádržemi, ale plní také důležitou vodohospodářskou a protipovodňovou funkci.

Město Třeboň, obklopené hradbami s branami a baštami, si zachovalo svůj historický ráz. Renesanční měšťanské domy na náměstí, klášter augustiniánů s kostelem Panny Marie Královny a sv. Jiljí a další památky vytvářejí jedinečný urbanistický celek. Třeboňské lázeňství, založené na využití místních přírodních zdrojů - slatiny, doplňuje kulturní a historický význam města.

V současnosti je Třeboň významným turistickým centrem, které přitahuje návštěvníky nejen svými památkami, ale i možnostmi aktivního odpočinku. Cykloturistika, pěší turistika a vodní sporty patří k oblíbeným aktivitám v okolí města. Tradiční výlov rybníků, který se koná každoročně na podzim, představuje významnou kulturní událost přitahující tisíce návštěvníků z celé republiky i zahraničí.

Jindřichův Hradec gotický hrad a zámek

Jindřichův Hradec se pyšní jedním z největších a nejkrásnějších hradních a zámeckých komplexů v České republice. Původní gotický hrad byl založen na přelomu 12. a 13. století rodem Vítkovců a postupně se rozrostl v majestátní sídlo rodu pánů z Hradce. Monumentální stavba se rozkládá na skalnatém ostrohu nad řekou Nežárkou a rybníkem Vajgar, což jí propůjčuje nezaměnitelnou siluetu.

Architektonický vývoj areálu probíhal po několik staletí, přičemž nejvýznamnější přestavby se uskutečnily v období gotiky a renesance. Gotické jádro hradu zahrnuje Černou věž, která je dominantou celého komplexu a nabízí návštěvníkům úchvatný výhled na město. V období renesance došlo k rozsáhlé přestavbě, během níž vzniklo třetí nádvoří s arkádami a Španělské křídlo, které patří k nejkrásnějším příkladům renesanční architektury v jižních Čechách.

Unikátním prvkem zámku je Rondel, pozdně gotická stavba s bohatou malířskou výzdobou, která nemá v české architektuře obdoby. Interiéry zámku ukrývají množství cenných uměleckých děl, včetně gotických nástěnných maleb zobrazujících legendu o svatém Jiří a unikátní pozdně gotické fresky s výjevy ze života a umučení svaté Kateřiny.

V renesančním paláci se nachází Zelená světnice s mimořádně zachovalou původní výmalbou, která představuje jeden z nejcennějších příkladů renesanční nástěnné malby v České republice. Návštěvníci mohou obdivovat také bohatě zdobené reprezentační sály, hudební pavilon a zámeckou kapli Panny Marie.

K nejvzácnějším památkám komplexu patří gotická kuchyně s původním vybavením, která je evropským unikátem. Jindřichohradecký hrad a zámek je také spojen s legendou o Bílé paní, která se podle pověsti zjevuje jako ochránkyně rodu pánů z Hradce.

Součástí areálu je také rozsáhlá zahrada s barokní kašnou a sala terrenou. V průběhu roku se na zámku koná řada kulturních akcí, včetně koncertů, divadelních představení a historických slavností. Návštěvníci mohou absolvovat několik prohlídkových tras, které představují jak gotické a renesanční interiéry, tak i černou kuchyni a další unikátní prostory.

Zámek byl v roce 1996 prohlášen národní kulturní památkou a představuje jeden z nejvýznamnějších dokladů architektonického vývoje od středověku po baroko v jižních Čechách. Jeho historická hodnota je umocněna množstvím dochovaného původního vybavení, uměleckých děl a architektonických detailů, které dokumentují život šlechtických rodů v průběhu staletí.

Holašovice UNESCO vesnická památková rezervace

Malebná jihočeská vesnice Holašovice, nacházející se přibližně 15 kilometrů západně od Českých Budějovic, představuje unikátní příklad tzv. selského baroka, které se zde dochovalo v mimořádně autentické podobě. Tato výjimečná architektonická hodnota byla důvodem, proč byla vesnice v roce 1998 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Holašovice reprezentují dokonale zachovalý soubor venkovských usedlostí z období 18. a 19. století, kdy jihočeský venkov zažíval období hospodářského rozkvětu.

Dominantou návsi je kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1755, kolem které se rozkládá 23 historických usedlostí s charakteristickými štíty zdobenými prvky selského baroka. Typickým znakem zdejší architektury jsou bohatě zdobené fasády s volutovými štíty, štukovými ornamenty a specifickou barevností, která vytváří nezaměnitelnou atmosféru jihočeské vesnice. Každá usedlost má svůj osobitý charakter, přesto všechny dohromady tvoří harmonický celek, který nemá v České republice obdoby.

Historie Holašovic sahá až do 13. století, kdy byly založeny během kolonizace jihočeského pohraničí. Vesnice si prošla dramatickým vývojem, včetně období třicetileté války a morové epidemie v roce 1520. Zásadním momentem byl odsun německého obyvatelstva po druhé světové válce, kdy vesnice téměř zpustla. Paradoxně právě toto období přispělo k zachování původního charakteru zástavby, protože zde nedocházelo k modernizaci a přestavbám jako v jiných obcích.

Současná podoba Holašovic je výsledkem citlivé obnovy, která započala v 90. letech 20. století. Rekonstrukce probíhaly pod přísným dohledem památkářů a respektovaly původní stavební postupy a materiály. Návštěvníci zde mohou obdivovat tradiční jihočeskou lidovou architekturu v její nejčistší podobě, včetně hospodářských stavení, stodol a špýcharů, které dokumentují způsob života na jihočeském venkově v minulých staletích.

Holašovice jsou součástí širšího kontextu jihočeských památek a společně s dalšími významnými lokalitami, jako jsou České Budějovice, Český Krumlov či Třeboň, tvoří unikátní kulturní krajinu jižních Čech. Vesnice je živým muzeem pod širým nebem, kde se dodnes udržují tradiční řemesla a zvyky. Každoročně se zde konají selské slavnosti, které přitahují tisíce návštěvníků z celého světa a připomínají bohatou kulturní tradici regionu.

Význam Holašovic spočívá nejen v jejich architektonické hodnotě, ale také v tom, že představují autentický doklad o způsobu života a hospodaření na jihočeském venkově. Zachovalý urbanistický celek s typickým návesním uspořádáním, rybníčkem a kovárnou dokumentuje vysokou úroveň lidového stavitelství a řemeslné dovednosti našich předků. Holašovice jsou živým důkazem toho, že i venkovská architektura může dosáhnout mimořádných uměleckých kvalit a zaslouží si nejvyšší stupeň památkové ochrany.